Společná hodina 🙂 · Zpátky k Sobě

Společná hodina 🙂

Ahoj holky. Chtěla bych o sobě upřesnit pár informací.

Nejdříve děkuji

za skvělý program. Cvičila jsem hodně programů a tvá přidaná hodnota je, tvé reakce konkrétnímu člověku a ty živé hovory. To je hodně obohacující a dává to člověku pocit většího bezpečí, sounáležitosti a to, že opravdu máš o nás zájem.

Holky, ať nemáte ze mě trauma 🤣.

Je mi 36. Tak byste mi asi řekli, co ta tady sakra dělá?

Před 4mi roky jsem měla brutální osobnostní krizi, která vyústila pak v manželskou krizi...

Ale teď jsem za to vděčná.

Zjistila jsem, že 33 let jsem vlastně já nebyla já. Jen jsem držela hubu a krok, plnila očekávání a přání druhých na úkor sebe. Sebevědomí, sebeláska 0.

Tělo jsem ničila, nevážila si ho. Pak v práci už ani necvičila ale chřadla. Jako zdravotní sestra na 12ctkach nejedla, jen čokolády s pak večer nájezd na lednici. Pak těhotenství+30 kg u prvního, akutní těžký porod s komplikacemi. Pak nadváha zůstala z mých 64 kg běžných jsem měla 84. Bolesti zad, všech kloubů,plosek nohou. Každé ráno jsem vstávala s pláčem kvůli bolestem. Začala jsem cvičit, chodit k nutriční.A krásně jsem zhubla a cvičila, ale znovu otěhotněla. Jako bonus cukrovka.

Takže strašák...po druhém porodu jsem hned najela na cvičení,ale kvůli silné inkontinenci, to byl problém. Takže půl roku tvrdé práce denním cvičením pánevního dna a Coru (program Mamacore, vřele doporučuji). Jsem se dostala do formy. Pak přišla krize. Vyčerpání z 6 let doma s dětmi, hodná holka, vše udělá....byla jsem vyhořelá totálně.

V té době nástup zpět do práce...

Zjistila jsem, že se vlastně vůbec neznám a že už tak nechci žít a chci to změnit. Vlastně jsem se celé manželství přetvařovala, protože jsem jen dělala,co chtěl ten druhý.

Tak jsem začala růst, měnit se, posouvat. Učila jsem se sebe lásce, vnímat a poslouchat své tělo .

Do toho manželská krize. Psychice jsem ulevovala tím, že jsem cvičila do omdlení, běhala do posledního dechu i přes bolesti. Bolavé klouby jsem tejpovala a šla přes "mrtvoly". V té době jsem zhubla na 60 kg, měla jsem postavu snů, mohla jsem nosit krásné oblečení, cítila jsem se jako bohyně, chodila jsem na závody, gladiátory atd. Snažila jsem si něco dokázat. Ale to nikam nevedlo. Cvičila jsem jako magor 14 dní,pak jsem odpadla nemocí, fakt na 3 týdny i. A pak znovu.

Jak se psychika uklidnila, problémy vyřešily, vypovědělo tělo, úplně. Takže z šíleného pohybu najednou skoro rok žádný pohyb. Když to vyšlo tak 1-2x za 2 měsíce něco.

Takže momentálně mám 74 kg, necítím se dobře, pořád kupuju nové a větší oblečení ale už sakra dost! Funím, jsem ztuhlá, unavená, mám velké procento viscerálního tuku, jsem sledovaná pro prediabetes, ta inkontinence též není úplně dořešena.

Vědomosti nějaké mám, zkušenosti taky.

Ale hledala jsem způsob,jak začít jinak, laskavě ke svému tělu, nejít do úmoru a pak nezvladat svou práci, lépe naslouchat svému tělu.

Takže jsem tady, protože biologicky je mému tělu teď určitě 50.

Tak právě nevím,

@Pavlína Bulguri

Zda cvičit teď jenom podle tebe vše, nebo jestli mám cvičit ty tréninky na které jsem zvyklá, ale nebylo to asi úplně ideální.

Chci se hýbat každý den, ať mi to dělá dobře, zhubnu _ ale nemusím pro to úplně “ zhebnout". Hlavně pravidelně, konstantně. Ne 14 dní,pak nemoc, měsíc nic a pak začít zase od nuly, jestli mi rozumíš 😃.

Tak to jen tak,aby jste se nedivily.

Jinak já jsem takový blázen, strašně ráda zkouším nové věci, vždy se pro to nadchnu a inspiruji ostatní, kteří se strhnou mou vlnou.😁😁😁

Tak snad vám to bude ku prospěchu a nebudu vás tím moc iritovat.

Děkuji 🤗🤗🤗🤗

12 comments