Ahoj Adame, děkuji za možnost zúčastnit se kulatého stolu. Velmi si toho vážím. Zapojením do komunity jsem získala větší jistotu v tom, co dělám správně, v čem má smysl pokračovat – a hlavně v tom, co teď naopak nedělat. To mi potvrdil i kolega, se kterým digitalizační projekt stavíme doslova „na zelené louce“. Pořád mám sen o administrativě na pár kliknutí pro mě i pro tým 🙂 A snít o tom nepřestávám. Ale realita je jiná. Je to cesta chaosu, učení, rozhodování, opravování špatných kroků. Je to spolupráce s lidmi, kteří věci opravdu rozumí – a někdy i konfrontace s těmi, kteří si myslí, že rozumí. Za klíčové poznání považuji jednu věc: Člověk zvenku nemůže skutečně nastavit procesy uvnitř firmy, pokud s ní nesdílí jazyk a kontext s firmou. Lidé uvnitř firmy a externí dodavatelé často mluví jiným jazykem a žijí v jiném světě. Pro spoluprací si mají vytvořit jeden jazyk. Kvalitní spolupráce s IT, AI nebo procesními specialisty je možná až ve chvíli, kdy si obě strany pojmenují věci stejně a pochopí realitu té druhé. To vnímám jako jednu z největších bariér při zavádění nástrojů zvenčí - i když jsou dodavatelé vždy odborníci. Pro mě bylo zásadní uvědomění, že neexistuje jeden nástroj na všechno. A zatím ani existovat nebude. Pokud někdy bude, tak ho budeme muset spoluvytvořit s dalším tymem lidi- ne jen koupit a „nastavit“. Dnes už přijímám, že: – jeden nástroj je na obchod, – druhý na provoz, – třetí na finance a fakturaci. Věděla jsem to i dřív. Jen jsem doufala, že to půjde jednodušeji. Nepůjde. Rozhodla jsem se proto systematicky kultivovat všechny tři oblasti současně. Ne po jedné, protože jsou propojené. Jakmile posílím jednu, projeví se slabina v jiné. Je to pomalé. Ale je to systematické. A držím tak ruku na tepu klíčových oblastí firmy. Adame, 🫠 děkuji za inspiraci a za to, že ukazuješ realistickou cestu bez zkratek. A jako poděkování nabízím jeden opravdu perfektní úklid 🙂v Plzni nebo kdekoliv jinde. Podmínka je jen jedna – musí to být v únoru, kdy máme kapacitu. Detaily domluvíme osobně.